pro Sophia Bloomfield Sat Oct 27, 2018 6:56 pmJméno a příjmení:
Sophia Bloomfield
Pohlaví:
Žena
Věk:
17
Země původu:
Anglie
Druh:
Myš (Myšice křovinná)
Charakteristika:
Sophia je příliš hodná na to, aby ji někdo neměl rád. Milým lidem je sympatická, pro ty špatné je neviditelná. Ona sama je rozpolcená. Bojuje sama se sebou mezi tím, co je správné a co jednoduché. Snaží se vypadat silná, ale přitom je slabá. Je jako všichni ostatní. Možná na vás tak někdy může působit, ale není jiná. Není. Vše se v ní míchá a motá jí to hlavu. Je jako puberťačka. V duši malé dítě. Rozporuplná. Neshodná. Jako řádek, který nikdy nikdo nedokončil. Neúplná. Má stále pocit, že jí něco chybí. Kontroluje si vždy, jestli má vše. Věčně něco někde nechává, zapomíná na to. Ve skutečnosti jí chybí kus osobnosti. Hledá svůj charakter, nikoli zapomenutý klíč. Je to jen metafora. Pro ni přirovnání. Pro ostatní zmatená holka. Ale je to tak. Vlastně zmatená je. Svět je pro ni složitý a ještě úplně nepřišla na smysl existence. Pořád se jí to motá hlavou, myšlenka se zatím neusídlila. Pořád pobíhá a je nestálá, objevuje se a mizí. Jako právě Rosa. Občas se objeví a potom znovu zajde do stínu. Nemá moc přátel, ne proto, že by byla asociální. Je jen nestálá. Bojí se navyknout si. Bojí se odmítnutí. Ublížení. Odstrčení. Ve skutečnosti je nalomená. Nejde to vrátit, její naivita dokonalého světa s nadýchanými polštáři a gumovými medvídky ji však drží v naději, že nalomenina sroste. Zacelí se. A ona bude zase jako předtím. Jako nová panenka. Naděje. To přesně ji drží... Naděje.
Vzhled:
přeměna
Sophia Bloomfield
Pohlaví:
Žena
Věk:
17
Země původu:
Anglie
Druh:
Myš (Myšice křovinná)
Charakteristika:
Sophia je příliš hodná na to, aby ji někdo neměl rád. Milým lidem je sympatická, pro ty špatné je neviditelná. Ona sama je rozpolcená. Bojuje sama se sebou mezi tím, co je správné a co jednoduché. Snaží se vypadat silná, ale přitom je slabá. Je jako všichni ostatní. Možná na vás tak někdy může působit, ale není jiná. Není. Vše se v ní míchá a motá jí to hlavu. Je jako puberťačka. V duši malé dítě. Rozporuplná. Neshodná. Jako řádek, který nikdy nikdo nedokončil. Neúplná. Má stále pocit, že jí něco chybí. Kontroluje si vždy, jestli má vše. Věčně něco někde nechává, zapomíná na to. Ve skutečnosti jí chybí kus osobnosti. Hledá svůj charakter, nikoli zapomenutý klíč. Je to jen metafora. Pro ni přirovnání. Pro ostatní zmatená holka. Ale je to tak. Vlastně zmatená je. Svět je pro ni složitý a ještě úplně nepřišla na smysl existence. Pořád se jí to motá hlavou, myšlenka se zatím neusídlila. Pořád pobíhá a je nestálá, objevuje se a mizí. Jako právě Rosa. Občas se objeví a potom znovu zajde do stínu. Nemá moc přátel, ne proto, že by byla asociální. Je jen nestálá. Bojí se navyknout si. Bojí se odmítnutí. Ublížení. Odstrčení. Ve skutečnosti je nalomená. Nejde to vrátit, její naivita dokonalého světa s nadýchanými polštáři a gumovými medvídky ji však drží v naději, že nalomenina sroste. Zacelí se. A ona bude zase jako předtím. Jako nová panenka. Naděje. To přesně ji drží... Naděje.
Vzhled:
přeměna
